WILDSPITZE A KREUZSPITZE
Kontinent: Evropa
Stát: RAKOUSKO
Pohoří: Ötztalské Alpy
Výška: Wildspitze : 3.774 m.n.m. (2. nejvyšší vrchol Rakouska)
Kreuzspitze : 3.455 m.n.m.
Velikonoční volno jsme opět využili k cestě do hor. Letošním cílem se staly Ötztalské Alpy v sousedním Rakousku. Ve středu 12 dubna 2017 jsme dojeli do malé vesnice Vent (1.895 m.n.m) na konci údolí Venter Tal na řece Venter Ache, která patří k městečku Sölden a je výchozím bodem na spoustu parádních výstupů. Kromě mě a parťačky Zdeňky cestovali s námi Michal a Lucie Jonsztovi. Ve Ventu jsme se po obědě ihned rozdělili. Zatímco Michal a Lucie šli údolím Niedertal k chatě Martin Busch hütte s celou skialpinistickou výbavou, my se Zdeňkou jsme nasedli na lanovku a nechali se vyvézt ke stanici Stablein (2.330 m.n.m.) a tím jsem ušetřili čas i síly místo nudného stoupání po klikaté cestě nahoru. Odtud jsme již šli po pěšině k chatě Breslauer hütte (2.844 m.n.m). Jedinou komplikací byl bořící se sníh ve svahu pod chatou. Kolem půl čtvrté jsme byli na místě a vešli do winterraumu vedle chaty. Ten by čistý, prostorný a výborně vybavený. Navíc zde nikdo nebyl. Jelikož jsme měli spoustu času, vyšli jsme si aklimatizační výstup na nedaleký vrchol Urkundkolm (3.140 m.n.m) a díky perfektnímu počasí se kochali výhledy na ostatní vrcholy Ötztalských Alp.
Ráno jsme vstali brzy a kolem půl šesté jsme vyrazili směr Wildspitze. Za chatou jsme šli po zmrzlém sněhu údolím horského potoka Mitterbach až k sedlu Mitterkarjoch (3.430 m.n.m). Fučel velmi silný studený vítr. Zde jsme došli asi po dvou hodinách chůze. Výstup do sedla vedl velmi prudkým svahem. Zpočátku vedl po skále, která byla ferratově jištěna železnými lany. Jenže lana zmizela pod sněhem a ostrý výstup žlabem bylo potřeba vylézt jen za pomocí stoupacích želez a cepínu. Poté jsme již stáli na ledovci Taschachferner a za silné oblačnosti šli směrem k vrcholu Wildspitze. Vrchol byl neustále zahalen oblačností, která nám komplikovala orientaci. Přes poměrně úzký hřebínek jsme se dostali nejprve na severní vrchol Wildspitze Nord-Gipfel (3.765 m.n.m) a poté již i na hlavní vrchol Wildspitze (3.774 m.n.m), na kterém jsme stáli v 10 hodin dopoledne po 4,5 hodinách cesty. Bohužel stále zvětšující oblačnost nám nejenže nedopřála pořádných výhledů, ale i komplikovala návrat. Naštěstí jsme ale cestu dolů zvládli a k chatě Breslauer hütte jsme již došli za svitu slunečních paprsků před 13 hodinou. Chvíli jsme si odpočinuli a poté jsme sestoupili až do Ventu. Předpověď na další dny nebyla zrovna příznivá a proto jsme se rozhodli ještě ten den dojít na Martin Busch hütte (2.501 m.n.m.). Tato 7,5 kilometrová táhlá cesta podél potoka Niedertalbach nás řádně fyzicky i psychicky vyčerpala a došli jsme zde již za soumraku.
Následujícího dne, v pátek 14. dubna 2017, jsme se probudili do jasného počasí. Naším cílem byl původně čtvrtý nejvyšší vrchol Rakouska Similaun (3.603 m.n.m), jenže od kamarádů jsme se dozvěděli, že sníh se hodně boří a bez lyží by to bylo utrpení. Změnili jsme tedy plány a bez spěchu jsme se vydali po 10 hodině dopolední na blízký vrchol Kreuzspitze který je v zimě málo navštěvovaný. Zpočátku jsme šli po travnaté pěšině a chvíli trvalo, než jsme naše unavený nohy dostaly opět do tempa. U zbořeniny chaty Brizzihütte (2.850 m.n.m) jsme si chvíli odpočinuly a poté pokračovali už sněhovými poli. Trochu jsme ztratili cestu a tak jsme šli podle naší intuice. Lavinová předpověď byla na nejnižším stupni a tak jsme šli mnohokrát příkrými sněhovými žlaby. Poté jsme trochu sešli až na ostrý skalnatý hřeben, kde jsme si i trochu zalozili. Poté jsme již stáli na závěrečném hřebínku, po kterém jsme došli po pěti hodinách v naprostém osamění na vrchol Kreuzspitze (3.455 m.n.m.), na kterém jsme stáli přesně v 15 hodin odpoledne. Výhledy byly dechberoucí. Zvláště Similaun jsme měli jako na dlani a mohli jsme tak pozorovat skupinky skialpinistů, které mířili nahoru. Jedni z nich byli i naši kamarádi Michal a Lucie. Poté jsme už sestoupili dolů a na chatu dorazili kolem 17 hodiny. Následující den jsme již za zvyšující se oblačnosti sestoupili do Ventu a poté se vydali na cestu domů.
WILDSPITZE:
Závěrem: Výstup je náročnější na fyzickou zdatnost hlavně díky prudšímu terénu. V létě není potřeba žádného zvláštního vybavení a vrchol je dobře dostupný i značený, V zimě je potřeba počítat minimálně se stoupacími železy. Pozor na lavinovou předpověď. Je zde spousta ostrých žlabů!
Leave a Comment