GERLACHOVSKÝ ŠTÍT

GERLACHOVSKÝ ŠTÍT – BATIZOVSKÝ ŽLEB

Kontinent: Evropa

Stát: SLOVENSKO                                                            

Pohoří: Vysoké Tatry

Výška: 2.654 metrů

Specifikace: Nejvyšší hora Slovenska

Slovensko je zemí krásných hor a není tak divu, že jsou slováci hlavně na Vysoké Tatry patřičně hrdí. Jsou tam vrcholy, které jsou pro běžné turisty snadno přístupné, ale jsou i takové vrcholy, kde je výstup možný pouze pokud jste registrovaný horolezec, vůdce nebo s takovým vůdcem jdete. A ten nejvyšší vrchol, Gerlachovský štít, je jedním z nich. Na Gerlachovský štít nevede žádná turistická trasa. Proto je zde volný pohyb zakázán. Výstup je možný pouze s certifikovaným vůdcem. Další možností je, pokud jste registrovaný horolezec. Ale pozor, neměli byste jít po základních výstupovách trasách – tj. např. přes Batizovský žlab a Velický žlab, ale např. Martinkou. Je nutné jít po trasách náročnějších s určitou horolezeckou náročností, tzn. 2+ IIAA a výše. Výstup na Gerlachovský štít není náročný a rozhodně nestojí za 230 euro, které zaplatíte za vedení horským vůdcem. Bohužel, slováci si z tohoto vrcholu udělali byznys, který si pečlivě hlídají. Ostatně, všude v Evropě (včetně Alp, tzn. i Mont Blanc, Matterhorn, a jiné vrcholy) můžete na jakýkoliv sebetěžší vrchol beztrestně vyrazit sami bez horského vůdce, který je pouze doporučován. Proto, pokud jste fyzicky zdatní, máte základní zkušenosti a dovednosti z hor, můžete se o výstup pokusit sami, bez horského vůdce. Je ale s výhodou mít někoho, kdo už na vrvcholu Gerlachovského štítu stál. Přece jen, orientace a znalost výstupové trasy je díky chybějícímu značení důležitá.

Poprvé jsem na vrcholu Gerlachovského štítu stál 13. září 2015. To jsem s výstupy víceméně ještě začínal a tak jsme i s kamarády šli pod vedením horského vůdce Jána. Letos v létě, pár dní potom, co jsem se vrátil z Matterhornu, mě oslovil můj dobrý kamarád Honza. Řekl mně, že chce jít na Gerlachovský štít a zda bych nešel s ním, když jsem tam už jednou byl. Jelikož jsem už výstupovou trasu znal, tak jsem souhlasil. Přece jen, ikdyž samotný výstup zajímavý moc není, výhled na tatranské štíty z vrcholu stojí za to. A tak jsme ve čtvrtek 25. srpna 2016 brzo ráno dojeli do malé tatranské vesnice Vyšné Hágy (1.125 m.n.m.). Auto jsme zde nechali na odstavné ploše kousek od vlakového nádraží a vyrazili po žluté turistické trase. Bylo slunečno, nebe bez jediného mráčku. Hned za vesnicí jsme vešli do lesa a stoupali velmi rychlým tempem vzhůru. Za několik desítek minut byl les vystřídán kosodřevinou a stín slunečními paprsky. Cesta nebyla moc záživná, přece jen výhled do okolí chyběli. Po necelých pěti kilometrech a dvou hodinách dřiny jsme stáli v deset hodin u Batizovského plesa (1.884 m.n.m.). Jelikož jsme nasadili opravdu ostré tempo, chvíli jsme si zde odpočinuli.

Poté jsme obešli vyšlapanou cestičkou pleso a vydali se Batizovkou dolinou vzhůru. Jako vodítko nám sloužil malý potok, kdy jsme se drželi jeho pravého ramene (pohledem od Batizovského plesa). Po čtyřiceti minutách chůze jsme došli až ke skalnímu masivu, na jehož konci je vrchol Gerlachu. Zde jsme si nasadili helmy a oblékli pro jistotu úvazky. Začali jsme pomalu stoupat Batizovským žlabem. Z vrchu šlo několik skupin horolezců pod vedením horských vůdců. Bylo potřeba se vyhýbat a dávat pozor na nestabilní kamení. Po překonání žebříku jsme přes skalní pole stoupali vzhůru. Snažili jsme se jít po stranách žlabu, aby nás popřípadě nezasáhlo kamení spustěné ostatními horolezci. Ve 12:28 hodin jsme konečně stáli na vrcholu Gerlachovský štít (2.654 m.n.m.).

Bylo krásné počasí a tak výhledy stály za to. Protože horští vůdci chodí s klienty na vrchol zásadně brzo ráno, měli jsme  vrchol téměř jen pro sebe. Společnost nám dělali další čtyři horolezci ve středních letech (turisti), kteří si stejně jako my vyšli na vrchol bez horského vůdce. Po půl hodině pohody jsme začali sestupovat dolů. Dolů se šlo hůře než nahoru, přece jen se jedná o poměrně prudký žlab a vzhledem k nestabilnímu kamení musíte být pozorní při každém kroku. Sestup jsme ale zvládli bez potíží a opět jsme stáli u Batizovského plesa. Odtud jsme už jen sestoupili do Vyšných Hágů, kde jsme k autu dorazili kolem po čtvrté hodině. Jelikož to z Vysokých Tater domů máme dvě a půl hodiny, v 19 hodin jsme už byli doma. Takový jednodenní výlet stojí rozhodně za to!

Poznámka: Při výstupu mějte vždy helmu a úvazek. Lano mějte v batohu. Berte si ho pro případ nejen nečekané události, ale také proto, kdyby Vás zastavila stráž národního parku. Ta by vám mohla napařit tučnou pokutu v případě, že jste sestoupili z turistické trasy, což v případě výstupu na Gerlach děláte. Ale pokud jste horolezci, tak sejít můžete (viz. úvodní odstavec článku). Musíte ovšem mít u sebe helmu, úvazek a lano. Pak stačí říct, že jdete na stěnu (v případě Batizovského žlabu jdete na Martinku, kterou si chcete dát v opačném směru) a máte vystarané. Pro horské vůdce je Gerlach finančním zdrojem, proto neradi vidí chodit turisty bez doprovodu. A také nemají rádi tzv. black guide – horolezce vydávající se za horské vůdce. Proto pokud to není nutné (počasí, nejistota), nejděte navázáni na laně (někteří horší vůdci se můžou domnívat, že vedete klienty). Jednak výstup není technicky náročný a navíc to zdržuje. Ale hlavně se vyhnete nepříjemným pohledům, komentářům a jiným výstupům horských vůdců. Ikdyž se tak stane, nevšímejte si toho – jste horolezci a jdete si zalozit. Horští vůdcové nemají kompetenci vám dát pokutu ani vám zakázat výstup. Navíc, pokud dodržíte všechny pravidla, nebudou si vám ani všímat.

Délka: 14 kilometrů (7 kilometrů jedním směrem)
 
Čas: 7,5 hodiny
 
Náročnost: + +

Závěrem: Výstup není náročný a měl by ho zvládnou každý průměrně sportovně založený jedinec. Výstup z vůdcem je bezpečný, ale je potřeba počítat s poměrně vysokou cenou. Výstup bez vůdce naní oficiálně povolený, ale je často praktikovaný. Kvůli padajícímu kamení je nutností helma. Doporučován je i úvazek a lano pro nečekané situace. Ale v případě pěkného počasí a absencí námrazy se to dá zvládnout i bez toho. Pozor na počasí, v případě špatného počasí hrozí ztráta orientace, vzrůstá nebezpečí pádu a zasáhnutí bleskem.