Lomnický štít
LOMNICKÝ ŠTÍT – ZIMNÍ VÝSTUP
Kontinent: Evropa
Stát: SLOVENSKO
Pohoří: Vysoké Tatry
Výška: 2.634 metrů
Lomnický štít je druhým nejvyšším vrcholem Vysokých Tater. Na vrchol, kde je umístěna meteorologická stanice, vede lanovka. Ale to pravé dobrodružství je vydat se na vrchol po vlastních nohách. A umocněno je tím, že se tam vydáte v zimě jako my. Jelikož ale na vrchol nevede žádná turistická stezka, je potřeba být registrovaným horolezcem nebo využít služeb horských vůdců jako my.
V sobotu 30. ledna 2016 jsme se probudili do krásného dne. Předpověď na tento den hlásila krásné jasné počasí bez oblačnosti a větru. Původně jsme měli na vrchol jít až v neděli, ale kvůli nepříznivé předpovědi jsme se rozhodli pro sobotu. Nocovali jsme v příjemném apartmánu ve vesnici Batizovce. Odtud jsme ráno vyrazili na parkoviště pod lanovkou v Tatranské Lomnici (850 m.n.m.), kde jsme v 07:55 hodin měli sraz z vůdci. Po seznámení a nabalení zimní výbavy, kterou nám zapůjčili, jsme se lanovkou dostali z Tatranské Lomnice ke Skalnatému plesu (1.754 m.n.m.) a poté další lanovkou až na Lomnické sedlo (2.190 m.n.m.). Zpáteční jízdenka stála 28 euro/osoba, bylo nutné zaplatit i za horského vůdce, který vedl vždy 2 osoby. Jeho lístek stál ale po ukázání vůdcovské kartičky pouze 9 euro. Na Lomnickém sedlu jsme si nasadily mačky, helmu, oblékli úvazek na který jsme si navázali jistící lano, do rukou dali cepín a vyrazili. Já jsem byl ve dvojici se Zdeničkou. Naším vůdcem byl Vlado Zboja, energický padesátník, který zdolal nejen Mount Everest, ale i další vysoké vrcholy naší planety.
Před 10 hodinou jsme vyrazili. Byl krásný slunečný den, oblačnost žádná, bezvětří, teplota 9 ºC. Hned zpočátku jsme šli strmým zasněženým svahem. Po chvilce jsme dorazili na hranu štítu, odkud byl překrásný výhled na ostatní tatranské vrcholy. Pak jsme začali traverzovat prudký svah, který se vinul hluboko pod nás. Bez jištění by případná chyba hodně zabolela. Naštěstí mačky pevně drželi a slunce svítící na zasněžený svah dělalo své a sníh se tak bořil. Po hodině jsme došli k prvním skalám, které bylo potřeba překonat. Byla to ale spíš jen rozcvička než skalní lezení. Poté jsme postupovali prudkým svahem nahoru. Po dvou hodinách klidného výstupu jsme vstanuli nahoře. Nádherný výhled na Gerlachovský štít, Ladový štít a další vrcholy stál za to. Moc jsme se ale navrchu nezdrželi. Bylo potřeba sejít co nejdřív dolů, aby nám neodjela poslední lanovka v 15:30 hodin. To by pak znamenalo jít pěšky.
Sestup po stejné trase byl zajímavý tím, že prudké pasáže jsme slaňovali. Jinak to byla stále chůze ve sněhu. Cestou nám náš vůdce dával spousty užitečných rad na cestu po ledovcích a horách. Chvílemi jsme si i něco zkoušeli. Po hodině jsme došli zpátky na Lomnické sedlo. Nasedli na lanovku a už za silného větru dojeli až do Tatranské Lomnice. Nebyl to sice nejnáročnější výstup, ale zato byl jedním z nejzajímavějších.
