Hřebenem zimních Jeseníků

HŘEBENEM ZIMNÍCH JESENÍKŮ

Kontinent: Evropa

Stát: ČESKO

Na únor jsme si zajistili dovolenou pěkně dopředu a plánovali si, že vyrazíme na nějaký hezký vrchol do zimních Alp nebo Vysokých Tater. Koronavirová krize nám udělala ale těžkou čáru přes rozpočet. Bylo jasné, že náhradní alternativa se musí týkat jen naší vlasti. Poté, co zavřený okres Trutnov nám znemožnil zimní přechod hřebene Krkonoš, dohodli jsme se, že místo něj si dáme přechod hřebene zimních Jeseníků. Dali jsme dohromady partu, sbalili jsme zimní vybavení a vydali se na cestu.

V pátek 26. února 2021 jsme po osmé hodině ranní dorazili do Kout nad Desnou (550 m.n.m.). Auta jsme nechali na parkovišti, nasedli do autobusu a vyvezli jsme se do Červenohorského sedla (1.013 m.n.m.). Po deváté hodině jsme poměrně s těžkými batohy vyrazili. Bylo jasno, slunce pálilo jako divé a my s radostným elánem nabírali první výškové metry. Ty vedly přes Výrovku (1.167 mn.m.) a Malý Jezerník (1.208 m.n.m.) až k první občerstvovací stanici na chatě Švýcárna (1.300 m.n.m.). Zde jsme si dali jednoho bylinného Praděda na zahřátí a frekventovanou pěšinou pokračovali dále. Lidí zde bylo nespočet. To bylo ale nic oproti procesí na Praděd (1.491 m.n.m.). Stovky lidí využili hezkého počasí a posledních volných dní před tvrdým lockdownem. Praděd nás přivítal silným studeným větrem, takže jsme se zde zdrželi jen krátce a přeplněnou pěšinou jsme klesali k Ovčárně (1.300 m.n.m.).

Po dalším bylinném Pradědu jsme vyrazili sjezdovkou prudce vzhůru až k Petrovým kamenům (1.446 m.n.m.), odkud jsme pokračovali sněhovým hřebenem již se sněžnicemi na nohách dále. Za zády jsme měli Praděd, na který byl bezvadný výhled. Lidí zde rapidně ubylo. Žádné davy, pouze občasný běžkař nebo skialpinista. Konečně klid a romantická atmosféra zimních hor. Přešli jsme Vysokou holi (1.465 m.n.m.), Kamzičník (1.420 m.n.m.) a dorazili k nenápadnému oblému vrcholu Velký Máj (1.386 m.n.m.). Tady jsme si našli trochu bokem místo v zákrytu stromů a začali stavit stany. Zrovna včas, protože silná oblačnost zahalila všechno v okolí a tma se také blížila mílovými kroky. Zalezli jsme do spacáků a užívali si dobrodružný večer na hřebenu. Zatímco v noci fučel silný nárazový vítr a trochu sněžilo, ráno byla viditelnost stále jen na pár metrů dopředu. Sbalili jsme tak stany a hřeben opustili. Stejně tak jsme se vzdali myšlenky jít na horní nádrž Dlouhých strání, kde by stejně nebylo v takovém počasí nic k vidění. Zelenou turistickou stezkou jsme mašírovali zpět do údolí podél spodní nádrže Dlouhých strání. Trochu únavné a nezáživné, takže když jsme v dorazili zpět do Kout nad Desnou, byli jsme docela rádi 🙂

Délka: 32 kilometrů

Čas: 2 dny